Mezinárodní výstava

CACIB - Litoměřice - 23. května 2004

Předem jsem tipovala, že posuzování čínských naháčů panem Kučerou bude nevšední, originální a zajímavé. Předchozí výsledky u jiných plemen i jeho účast u naháčů v roli hospitanta na loňské výstavě v Lysé tomu nasvědčovaly. Za sebe musím říct, že se mi jeho způsob posuzování líbil. Má zažitý a jednotný systém práce v kruhu, jasná gesta, ke psům je vlídný, posuzuje rovnoměrně v postoji i v pohybu, na psech většinou našel nedostatky, které skutečně mají. Kéž by takových rozhodčích bylo víc. Zaručeně není jednoduché hned napoprvé posuzovat 52 čínských chocholatý psů, i když to nebylo číslo zdaleka nejvyšší (někteří majitelé tušili, co může přijít a psy nepřihlásili, jiní je pak na místě samém raději nevyndali z klece). V České republice jde při dlouhodobé kvalitě chovu o situaci, do níž by šli s mírným respektem i velmi zkušení rozhodčí. Zaručeně není snadné posuzovat plemeno, které má dlouhodobě pověst, že se v jeho kruhu "stále něco děje" a posuzovatel to tu a tam nějak odnese. Buď je ze seznamu rozhodčích Klubem přímo vypsán nebo "jen" není navrhován na posuzování (jména si doplňte sami porovnáním toho, kdo a kdy číňánky posuzoval a už neposuzuje, kdo dal či naopak nedal komu tituly, případně kde a jak se k čemu otevřeně vyjádřil). Pro úplnost dodávám, že všechny rozhodčí na výstavy navrhuje rok dopředu výbor chovatelského klubu, jehož doporučeními se pak obvykle výstavní výbor řídí, pokud je to z technických důvodů možné. Tak tomu bylo i tentokrát.

To, co zbývá k případné diskusi, je nedělní nastavení kvalitativní hranice posuzování u našeho plemene, jako celku. V řadě případů jsem se sníženými zadanými známkami souhlasila, bylo to třeba. Trošku zvláštní bylo znění některých posudků s převažujícím hodnocením "výborný" a s konečným výsledkem velmi dobrý nebo dokonce dobrý. Jen výjimečně bych viděla udělení známek na úrovni dobrá (těch padlo až příliš a mnohdy u jedinců, kteří svými skutečnými kvalitami patří do kategorie výborných), tím pádem bych čekala větší šíři pro velmi dobré a při takovém nastavení spektra mělo dojít k určení širší špičky výborných, do níž bezesporu patřila řada psů, kteří odešli s velmi dobrou. Když jsem se samozřejmým nadhledem odešla s Codym z Haliparku z kruhu též s velmi dobrou 1 (mnozí slyšeli moje naprosto věcné konstatování, že se to může na výstavě stát kdykoliv a kdekoliv, takže mě to nepřekvapuje), čekala jsem s opravdovým zájmem, jak celé posuzování dopadne. Moc mě mrzí, že pan rozhodčí závěr "neustál" a pod tlakem okolí z nastavené přísnosti uhnul. Doufala jsem, že má pevnější nervy, i když to neměl snadné. Naopak u peruánských naháčů (nic proti nim!) bych při stejně nastavené úrovni posuzování viděla kandidátů na velmi dobrou několik. A ono nic. Přála bych si, aby po této zkušenosti pan rozhodčí na příště laťku posadil k rozumnému zlatému středu a udržel jí do konce i kdyby takzvaně trakaře padaly. Pak se z něj stane výborný posuzovatel, ke kterému bude radost jezdit. Tak se těším zase někdy příště, až to přijdu opět zkusit s nějakým šampionem.

Výstava a počasí
Na výstavě jako takové bylo celý víkend velmi chladno a vládlo ryze aprílové počasí. Sluníčko střídal déšť, přeháňky se měnily v liják a pak bylo zase chvíli jasno. Naháčkům to v hale v kruhu 9 nevadilo, ale finálové soutěže se tradičně odbývaly v otevřeném amfiteátru s pódiem, které ovšem sloužilo jen pro vyhlašování vítězů. Soutěžilo se na asfaltu na otevřené ploše a při počasí, které se měnilo snad každých pět minut, šlo docela o loterii. Nejsilnějšíí spršku dostali v neděli mladí s veterány, devátá skupina FCI a nakonec vítězové obou dnů při soutěži o Best in Show. Jak jsem v žertu prohodila s maďarským rozhodčím Petrem Harsánym, který přijel jen v košili a v saku, bylo tohle počasí českou odvetou za liják v maďarském Kecskemétu před třemi roky. Vrcholem řádění přírodních živlů byla záplava krup ve větrné bouři, která se na nás snášela v Praze, těsně po návratu z Litoměřic. Naše babičky by v tom možná viděly nějaké znamení ...

Douška pro majitele zoufalé ze zadaných známek:
Nic si z toho nedělejte, to je život z výstavních kruhů. Jednou dole, jednou nahoře. Pravdou je, že v poslední době máme dění u čínských naháčů nezvykle pestré, někdy i na můj vkus až moc. Ale alespoň se nenudíme. Pokud není možné situaci nějak celkově ustálit a řešit z pozice klubu, a na to by měli tlačit především členové Klubu, existuje jen jediná cesta. Ušetřete peníze na českých výstavách a jeďte to zkusit do zahraničí (jen uvažuji, jestli to náhodou není cílem dosavadního počínání v KCHN). Nemohu vám ovšem slíbit, že tam nedopadnete stejně nebo hůř. Výstavy jsou jen naše zábava, náš koníček a obor, v němž se snažíme si vlastně všichni nějak hrát. Pro každého z nás je samozřejmě právě náš pes tím nejhezčím. Tak na to nezapomínejte a jestli se chcete bavit, neztrácejte odvahu a jeďte na další výstavu. Určitě se letos ještě mnohokrát v Čechách i zahraničí uvidíme. My s naším kolektivem vyrážíme už v neděli do polského Leszna na známou výstavu Prestige Leszno 2004 do konkurence třiceti domácích psů a k nám neznámé polské rozhodčí. Karty jsou na stole, zbývá jen si nějakou vybrat ...

Všechny naháče posuzoval: Tomáš Kučera
Čínský chocholatý pes bez srsti

Peruánský naháč malý

Peruánský naháč střední

Peruánský naháč velký